Usedlost Zlatnice Dejvice: Dala název přírodní památce i studánce, sama zanikla

Foto: Přírodní památka Zlatnice, zdroj: Jirka Dl, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
Po stopách zlatníka
Podobně jako další dejvické usedlosti i tato vznikla na místě viničního lisu. Zlatník Gabriel Geltenhauer tady v 16. století sloučil tři menší vinice a vystavěl usedlost, které se začalo říkat Zlatnice. Název se pak znovu začal užívat za první republiky, předtím to byl Šipkapas.
V roce 1879 se majitelem usedlosti stal Moritz Milde se svou ženou, dostali se sem ze Sudet. Návštěvy známých německých studentů, kterým donášel pivo z nedaleké hospody na Hanspaulce, byly tak časté, že tady Milde zřídil hostinec. Na konci 19. století se stal oblíbeným výletním místem německých studentů z celé Prahy. Ti podnikavému hostinskému s neotřelým smyslem pro humor dali přezdívku Osman Paša, jeho žena byla Suleika a kuchařka Zoraide.
Hostinci se začalo říkat Šipkapas podle bulharského průsmyku s terénními nerovnostmi, typickými i pro zdejší krajinu. V průsmyk Šipka v bulharském pohoří Stara planina navíc v roce 1877 Rusové a Bulhaři porazili turecké vojsko.
Hostinec z románů
Hostinec neuchvátil esteticky, ale pro svoji svéráznou atmosféru s nápadnou postavou nevšedního hospodského se dostal i do románů. Román Der Schipkapaß z roku 1908, který vydal německy píšící spisovatel původem z Moravy Karl Hans Strobl, se odehrával primárně tady. Lokál se pak objevuje i v dalším Strobleho díle, ale ve svých Denících ho ho zmiňuje i slavný Franc Kafka. V literatuře tak bude žít věčně, ačkoli samotná stavba postupně mizí v nenávratnu. Krásné údolí Tiché Šárky a přírodní památka Zlatnice však jistě stojí za návštěvu. Nabízí relax přírodě třeba obyvatelům BackYard Dejvice, jednoho z domů, který se s PSN znovu probudil k životu.