Usedlost Beránka Dejvice: Vinice, ale i hospodářský dvůr, obchodní dům nebo octárna
Foto: Usedlost Beránka, zdroj: Jirka Dl, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
Když v Dejvicích rostla vinná réva...
Již v roce 1559 je na místě, kde dnes stojí budova čp. 57, dokumentována vinice. Usedlost zde vznikala po roce 1645, když vinici koupil malostranský měšťan Pavel Beránek. Vedle lisu postavil dům a ovčín. Během historie prošla usedlost mnoha stavebními úpravami, jméno Beránka jí už zůstalo. Současná podoba stavby pochází z poloviny sedmnáctého století, klasicistní charakter pak získala na konci osmnáctého století. To už na rozsáhlém pozemku nebyla jediná vinice.
Členitý půdorys objektu je daný přístavbami v průběhu devatenáctého a dvacátého století. V roce 1867 usedlost dostala s novým majitelem Fridrichem Fritschem také nové jméno Sofeinhof, to se však neujalo. Nadále zůstala Beránkou, ač s dalšími majiteli notně pozměnila svůj účel.
Obchodní dům, kanceláře i výrobna hořčice
Majitel Antonín Zeman nechal ve třicátých letech dvacátého století v části objektu vybudovat krámek a pekařství. Dejvice tak dostaly obchodní dům. V té době zde vznikly i stáje, kanceláře nebo restaurace s restaurační zahradou, na kterou se proměnila část dvora. Komerční charakter ještě posílil v třicátých letech, kdy se zde vyráběla hořčice a ocet.
Po válce usedlost patřila Ústavu stavebních informací. Kanceláře a sklady tady vznikly ještě předtím, než se Beránka vrátila v restituci rodině posledních soukromých majitelů. Nyní slouží pro podnikání. Přes rozsáhlé stavební zásahy zůstává usedlost Beránka dle údajů NPÚ hodnotným dokladem rozptýlené zástavby pražského předměstí.