21. 10. 2020

Zákonný rámec dohody o užívání společné věci

Obecně platí, že společnou věc je oprávněný užívat každý spoluvlastník. Ve svém právu jsou jednotliví spoluvlastníci omezení stejnými právy ostatních spoluvlastníků. Spoluvlastnický podíl definuje rozhodovací váhu při jednání o společné věci a jejím využití.

V případě, že některý spoluvlastník užívá společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je nanejvýš vhodné upravit tento stav prostřednictvím dohody spoluvlastníků. Ta by měla také vyčíslovat výši finanční náhrady. Pokud není dohoda o užívání společné věci uzavřena, mohou se ostatní spoluvlastníci domáhat náhrady vůči spoluvlastníkovi, který společnou věc užívá nad rámec svého podílu. Legislativní oporu mají v občanském zákoníku.

Základní forma řešení záležitostí spoluvlastníků

Dohoda představuje primární způsob, jak spoluvlastníci jednají a řeší záležitosti týkající se společné věci. Dohoda spoluvlastníků o rozsahu užívání nemovité věci jednotlivými spoluvlastníky je typickým příkladem. Upravuje  výlučné nebo společné užívání věci, nebo její části na delší období. Měla by být odsouhlasena všemi spoluvlastníky.

Dohoda o užívání společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu nemá legislativně předepsanou podobu. Je dokonce možné dohodu uzavřít ústně, avšak právní jistotu zaručuje forma písemná.

Běžná dohoda spoluvlastníků o rozsahu užívání společné věci jednotlivými spoluvlastníky je odlišná od dohody spoluvlastníků podle § 1138 občanského zákoníku. Tento paragraf připouští uzavření dohody, která odstupuje od zákonného režimu správy nemovitostí. Musí pak mít formu veřejné listiny (notářského zápisu) a být zapsána v katastru nemovitostí.